Den učitelů naruby

28. březen není svátečním dnem jen pro učitele, ale také pro naše starší žáky, kteří mají možnost si své učitelské nadání vyzkoušet na svých mladších kamarádech. Ti se tak ve středu před Velikonocemi dočkali nových učitelů a učitelek. Bylo to pro všechny určitě zajímavým zpestřením dne.

A jak vnímají práci učitele někteří naší "jednodenní kolegové"?

"Den naruby se mi velice líbil. Byl jsem v 1.A, děti byly moc hodné a chytré, což jsem nečekal. Ale také vykřikovaly, což mi trošku vadilo, ale to já dělám pořád 😊 Být učitel je hodně těžké, nedokážu si představit, že každý den vymýšlím pro děti nové hry, které by je bavily, a něco se naučily. Ale je to zase zábava je učit, když to děti baví. Těším se příští rok, abych mohl učit další třídu." (pan učitel Tibor)

"Práce učitele je obtížná a je určená pro silné povahy. Proto hodina byla v některých směrech těžká, ale s dětmi jsme si hodinu užili a rozhodně bych si chtěl Den naruby vyzkoušet ještě jednou." (pan kolega Matteo)

"Pro mne to byla dobrá zkušenost a taky zážitek. Nevím, jestli bych to chtěla jako práci, ale určitě příští rok budu učit znovu." (pančelka Gabča)

"Já jsem si v 2. třídě užila hudební výchovu, a to spolu s Verčou a mou sestrou Natálkou, se kterou jsme doma trénovaly na klavír písničky a celkově vymýšlely program pro druháčky. Nevím, kolik času to přesně zabralo, ale pár hodin po škole určitě, protože jsme vybírali z několika jarních či velikonočních písniček, uvažovali, jaké nástroje by se hodily do rytmu, co by děti mohlo bavit. Nejtěžší bylo asi získat pozornost od dětí, ale jinak všechny děti spolupracovaly skvěle. Ale také jsem byla nervózní – tolik očí se na vás kouká a vidí či slyší každou chybu, co uděláte… Ale když jsme začali zpívat, bylo to skvělé!" (paní učitelka Ami)

za žákovskou radu Markéta Lúčanová