Když se četba promění v cestu

V noci z 1. na 2. dubna 2026 se naše škola opět ponořila do kouzelné atmosféry tradiční Noci s Andersenem, tentokrát určené pro žáky 5.–9. tříd. Celý večer i noc se nesly v duchu putování, poznávání a sdílení příběhů – inspirovali jsme se knihou Petry Braunové 3333 km ke sv. Jakubovi.

Společným prostorem se stala nejen stylově laděná "čajovna", kde děti sdílely své čtenářské zážitky a představovaly knihy, které si samy přinesly. Právě tady vznikala příjemná atmosféra plná klidu, naslouchání a inspirace, kterou doplnila i možnost společných chvil nad knižními publikacemi.

Program byl pestrý a mimo jiné protkán aktivitami, jež rozvíjely nejen čtenářství, ale i tvořivost a spolupráci. Za splněné úkoly děti sbíraly razítka do svých "cestovatelských" leporel, která symbolicky představovala pět zemí, o nichž se v knize hovoří. Každé stanoviště tak bylo malou zastávkou na pomyslné pouti – nechyběla ani Itálie, kde se děti seznámily s legendou o založení Říma.

Velkou pozornost jsme věnovali také tématu vztahů, především citlivému propojení mezi chlapcem a jeho otcem, které je jedním z klíčových motivů knihy. Děti rovněž pracovaly s texty, přemýšlely nad citáty a sdílely své vlastní názory i zkušenosti.

Mezi poutavé aktivity patřila například výroba přesýpacích hodin, inspirovaná Švýcarskem, nebo "lázeňská zastávka" spojená s Priessnitzovými lázněmi a Bodamským jezerem, které leží na hranicích tří zemí. Nechyběla ani práce s pověstmi,  kdy se děti ponořily také příběhu o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi.

Velký prostor dostala rovněž dramatická výchova. Děti si ve skupinách připravovaly krátké divadelní scénky, které vycházely z okamžiku zachyceného na fotografii. Právě tento moment se měl stát závěrem jejich vystoupení, k němuž musely samy vytvořit děj, postavy i dialogy. Vznikaly tak nápadité, často velmi vtipné příběhy.

Celým večerem nás provázela žlutá barva – symbol poutníků na cestě do Santiaga de Compostela. Stala se nejen vizuálním prvkem, ale i připomínkou toho, že každá cesta, stejně jako každý příběh, má svůj směr a cíl.

Noc s Andersenem tak nebyla jen o čtení, ale především o sdílení, objevování a společných zážitcích, na které budou děti ještě dlouho vzpomínat. Ostatně, jak spatřují letošní Noc ony samy, hovoří jejich zpětné vazby:

"Bylo to velice dobré. Líbilo se mi všechno, hlavně aktivity.
Spát kousek od lavice mi nevadilo."

"Bylo to dobré všem, každá věc byla zajímavá. Za mě to nemělo chybu."

"Líbilo se mi, že jsme nemuseli jít spát v devět hodin jako na prvním stupni. Taky to tady byla hrozně velká zábava, takže určitě půjdu i za rok."

"Mě se líbilo vše, byla to super noc. Jsem moc ráda, že jsem tu mohla být a těším se na příště!"

"Bylo to hodně dobré, všem nám každá věc byla zajímavá a líbily se mi všechny aktivity. Všem bych to doporučila."

"Líbilo se mi, že jsme spali o půl noci, než jinde. Bylo to super a chtěla bych to zažít znovu."

"Bylo to dobré, protože jsme mohli spát dlouho a všichni jsme si to užili."

"Líbilo se mi všechno – koníci, hodiny, voda, razítka, hra. Co by jsem změnila: víc času na některé aktivity."

"Mě se líbila vaše hra a to, že jsem tu mohla být. Byla to nejlepší noc."

"Nejvíc se mi líbilo tvoření a práce s texty. Byla to zábava."

"Bylo to moc fajn a určitě přijdu příští rok."

"Byla to krásná noc, plná zážitků a her."

"Moc se mi líbila atmosféra a to, jak jsme spolupracovali."

"Bylo to zajímavé a bavilo mě to."

"Bylo to super, nejlepší noc ve škole."