Noc s Andersenem, peregrinos
BUEN CAMINO, PEREGRINOS
Letošní Noc s Andersenem se uskutečnila z noci 21. na 22. dubna. Letos byl věkový rozdíl o něco větší, jelikož s námi (žáky II. stupně) byli páťáci a dorazila k nám i žákyně, která již studuje na střední škole.
Tématem byla kniha 3333 km k Jakubovi od autorky Petry Braunové. Kniha vypráví o 15 letém chlapci Mirkovi, který se svým otcem podnikl cestu do Santiaga de Compostely na kole.
V první části jsme se seznámili s obsahem knihy. Jelikož nelze získat oficiální knížečku bez podstoupení této nelehké cesty, naši učitelé se nedali a vyrobili nám knížečky speciálně pro nás. Za každou zastávku (v jiné zemi) jsme mohli získat razítko.
Pro první razítko v Česku jsme museli ukočírovat hobby horsingového Šemíka. Nebylo to nejsnazší, ale všichni to nakonec zvládli.
V Německu nás Mirkův otec seznámil s pověstí o vzniku Říma – tedy o dvojčatech Romulovi a Removi. Pro získání dalšího razítka jsme s pomocí obrázků popsali jejich příběh.
Naše cesta pokračovala do Rakouska, kde Mirek onemocněl angínou. Někteří z nás se tak poprvé doslechli o léčiteli Priessnitzovi a jeho metodách. Samozřejmě jsme to vyzkoušeli na vlastní kůži, a tak někdo s nadšením, někdo se strachem jsme ponořili své holé nohy do vody s ledem. Tímto statečným činem jsme si vysloužili v pořadí třetí razítko.
Švýcarsko je země proslulá přesností, tedy i precizními hodinkami. My jsme si je vyrobili také, ale po svém. S pomocí sklenic, tavné pistole a koupacího písku jsme ručně stvořili přesýpací hodiny. Na první pohled, jako by z oka vypadly těm švýcarským :-D Díky nim jsme času dali nové rozměry. Za tak tvrdou práci jsme dostali další razítko.
Při zastávce ve francouzském městečku Le Puy-en-Velay jsme obdivovali krásu malovaných mozaikových oken tamních kostelů. Nedalo nám to a jedno jsme si museli vybarvit také. Barevnost a originalita byly odměněny razítkem.
Poslední úkol nebyl vůbec těžký, protože zaposlouchat se do příběhu Verči, jež mezi nás zavítala (a my jí za to děkujeme), bylo snadné a příjemné. Razítko by si podle nás zasloužila spíš Verča, a to za poutavý přednes a připravenou prezentaci o své cestě do Santiaga de Compostely. Věříme, že nejednoho z nás tím nalákala na tuto cestu, i když není snadná.
Večer jsme měli na výběr, zda tento den zakončíme pohádkou, nebo si popovídáme s ostatními peregrinos.
Ráno jsme započali rozcvičkou v tělocvičně. Následovala všemi oblíbená čajovna, která výjimečně nebyla večer, ale ráno. Atmosféra však byla příjemná jako obvykle a my jsme získali nové tipy na knížky. Na památku této noci jsme si odnesli pamětní list a svatojakubskou mušličku.
Závěrem bychom chtěly poděkovat, že se tato Noc mohla uskutečnit. Vše bylo dokonale promyšlené a připravené. Už teď se těšíme na příští setkání.
Adiós peregrinos
Ája y Aďa