Výprava na Satinské vodopády

Dne 31. 05. se vypravili naši prvňáčci autobusem a vlakem do Ostravice. Už ve vlaku měli oči na stopkách. Vyhlíželi naši průvodkyni Terezku z projektu SPOLEČNĚ NA LYSOU. Odhalení a seznámení nastalo v Ostravici, kde děti zjistily, že kromě Terezky s námi na výpravu půjde také Soňa.

Trasa byla náročná, byla dlouhá 8 kilometrů a vedla do kopce a z kopce. Nikdo si však nestěžoval. Nebyl na to čas. Děti se zaujetím pozorovaly okolní přírodu: skorce bílého, kterak lítá nad peřejemi na řece Ostravici, chrostíky, jak vylézají ze svých schránek, květy orchidejí, stopy psů (medvědů?), pichlavé jehličky smrku a tupé a uhlazené jehličky jedle, dokonale ukryté daňky... Nepozorovali jsme jen zrakem a hmatem, ale i čichem a sluchem. Zjistili jsme, že jehličí douglasky voní po citrusech, že srnec štěká a vlk vyje. Podařilo se nám rozlišit i hlas rysa od medvěda. Listy měsíčnice jsme dokonce i ochutnali. Chutnala jako kedluben. Někteří ji plivali, že je příliš hořká, jiní si ji zamilovali.

Když jsme byli unavení, rozbalili jsme svačiny, které nám maminky a tátové nabalili, napili se ze studánky a doplnili energii.

Všímali jsme si turistických značek i medvědích hlav, které nás zavedly až k Medvědí skále. Odtud to bylo k Veličkům a Satinským vodopádům už jen kousek.

Některé děti ocenily dobrodružnost trasy. Líbilo se jim, že při sestupu k Satinským vodopádům se musely držet kořenů. Jiným dětem se líbilo vyrábění dračích zubů z kořenů kapradě, dalším hádanky, které po cestě řešily, ostatním zase výhledy na královnu Beskyd - Lysou horu. Byly i takové děti, které vyzdvihly cestování. Vzpomínaly na cestu vlakem i autobusem.

Výlet jsme zakončili na hřišti v Pržně, kde měly děti možnost utratit penízky za zmrzliny, džusíky, lízátka či křupky. V 16:22 jsme si před školou mohli plácnout a zazpívat HURÁ, SLÁVA VÝLETU, NEZMOKLI JSME, UŽ JSME TU!

Lenka Ševčíková