Zahradní slavnost

První neformální setkání přátel školy a pedagogů Základní školy v Janovicích proběhlo ve čtvrtek 27. září. Těší nás, že jsme v návaznosti na tvorbu naší školní Zahrady všech smyslů mohli pozvat rodiče a příbuzné janovických žáků na setkání v altánech u školní zahrady.

Cílem tohoto setkání bylo vytvořit první dobroty z našich záhonků, dále udělat dílničku pro děti tak, aby si rodiče mohli prohlédnout nově vybudované prvky zahrady či popovídat si u výborného lipového sirupu, který vznikl z lípy v našem areálu.

Potěšilo nás, že se sešlo více než 100 lidí, kteří mnohdy přinesli vlastní lahůdky ze svých zahrad a doplnili je i svými recepty. Na našich stolech jsme mohli najít například fazolovou pomazánku, cuketovou buchtu s ořechy, cukeťák, letní jablečný dort, dýňový cheescake, zeleninové pomazánky, švestková povidla, marmelády z borůvek a josty, rakytníku, dýně, bazalkové pesto, zeleninovou hořčici, mrkvový koláč i s ručně psaným receptem, křížaly z jablek a hrušek, mošty, bylinkovou vodu a mnoho a mnoho dalšího.

Celé prostředí krásně dotvářela výzdoba z živých květů či z podzimních plodů, která byla naaranžována ve všech venkovních prostorách.

Akci hodnotíme jako vydařenou z několika důvodů. Přišlo mnoho lidí, kteří si ve velmi příjemné a přátelské atmosféře povídali, vyměňovali si recepty a nabízeli své nápady pro vylepšení nové školní zahrady. Potěšila nás účast i bývalých žáků a jejich rodičů. Dokonce jsme mohli vidět i prarodiče, kteří se se svými vnoučaty dostavili. Rádi bychom poděkovali za rozebrání dárků/přání pro školní zahradu, která jsou nyní už téměř všechna splněna. Přislíbeno máme jak hnojivo pro rostliny, tak skalničky, cibuloviny, kameny, dřevo, šípky, lísky nebo i látku na jarmareční pytlíky.

Poděkování patří všem, kteří celou akci připravovali, od učitelů I. i II. stupně, přes mateřskou školu, školní družinu až po rodiče. Největší poděkování za bezvadnou organizaci patří paní Andree Žižkové, která vše pečlivě připravila.

Závěrem bychom chtěli sdělit, že nás těší takováto přátelská setkání a udělalo nám radost, když jsme slyšeli, že by bylo dobré tuto akci opět zopakovat. Poslední větu bych ráda věnovala neznámému žáčkovi, který na "Vzkazovník", který byl vystaven v den Zahradní slavnosti, napsal: "Je hezké dělat nemožné možným." Osobně chci poděkovat za tato srdečná slova, se kterými zcela souzním.

Monika Olšáková