Chorvatské dobrodružství

V červnu jsme společně se Základní školou ve Frýdku vycestovali na sportovně-relaxační pobyt do kempu Bijela Uvala v Chorvatsku, kde jsme strávili krásných osm dní.

Cesta do Chorvatska byla velice náročná a také hodně zdlouhavá. Přesto jsme si ji užili – někteří se dokonce prospali v uličce autobusu. Jakmile jsme dorazili ke karavanům, nechali jsme si u nich věci a šli jsme prozkoumat celý kemp. Byl pěkně upravený a moc se nám líbil.

Každé ráno jsme v 7.30 vyráželi na ranní rozběh k Mysu dobré naděje a poté jsme plavali k bójkám.

Každé dopoledne jsme měli sportovní aktivity, například volejbal, basketbal a další hry, které si někteří zamilovali, zatímco jiní je vyloženě nesnášeli. Poté jsme se všichni přesunuli do bazénu a zatančili si vodní zumbu.

V úterý jsme měli možnost navštívit městečka Vrsar a Rovinj, kam jsme se vydali lodí. Jako první jsme zakotvili ve Vrsaru. Já jsem měl možnost zažít chytání zmrzliny přímo do pusy. Podařilo se mi ji chytit až na druhý pokus, ale byla to velká sranda. Poté jsme měli rozchod na procházku městem a samozřejmě jsme si udělali i povinnou fotku u sochy Casanovy.

Pak jsme se znovu nalodili a pokračovali do městečka Rovinj. Tam jsme si zašli na oběd a procházeli se nádhernými uličkami i kolem historických kostelů.

Po krásném objevování městečka jsme se opět nalodili a zastavili u malého ostrova, kde jsme skákali z lodi. To byl obrovský zážitek pro všechny.

A aby toho nebylo málo, udělali jsme si na lodi pořádnou party.

Ve čtvrtek jsme jeli rychlotaxíky do města Poreč. Tam jsme se oblékli trochu elegantněji, zažili nádherný západ slunce, užili si krásný večer a poté jsme se rychlotaxíky vrátili zpět do kempu.

V sobotu večer jsme si užili poslední společné chvíle a poté jsme vyrazili na cestu domů. Ta byla pohodová a celkem rychlá. Ráno jsme dorazili do Frýdku na nádraží, kde už na nás čekali naši rodiče.

Osobně bych chtěl poděkovat škole z Frýdku i naší škole za možnost tento pobyt absolvovat. Odvážím si spoustu úžasných zážitků a byla to nezapomenutelná jízda.

DĚKUJI!!

Sebastian Jordán, 9. třída