Nicholas Winton

17.12.2016

Měsíc listopad byl pro nás nejen cestou do období vlády našeho významného panovníka Karla IV., ale rovněž exkurzí do dějinné epochy ne časově příliš vzdálené - události II. světové války. Se žáky sedmého, osmého a devátého ročníku jsme měli jedinečnou příležitost zhlédnout snímek o životě a činech Nicholase Wintona. Člověka, který zachránil více než 600 dětí před cestou na jistou smrt. Promítání snímku a následná diskuze s dramaturgem se staly nesmazatelným a silným prožitkem nejen dětí, ale i nás pedagogů. Film v sobě skrýval dvě paralelní linie. První se dotýkala historických událostí období vypuknutí války a také protektorátu Čechy a Morava. Poukázáno bylo rovněž na 20. a 30. léta v Československu. Léta prosperity, poklidu a blahobytu. To vše však přetrhla Mnichovská dohoda podepsaná roku 1938. Druhá dějová linka odhalila Wintonovu lidskou stránku a vedla nás k zamyšlení, kam se v dnešní době poděla naše vzájemná úcta, respekt, empatie a soucit s potřebnými. Poukázala na to, že dnešní doba je v převážné míře zaměřena na individualismus a vlastní prospěch. I tento projekt považujeme za nedílnou součást výchovy a vzdělávání našich žáků, neboť jeho cílem je pozitivně působit na osobnostní rozvoj dítěte a uvědomění si rozdílů mezi dobrem a zlem, tedy základními aspekty nejen společenského života. Ne nadarmo nese snímek název "Nicholas Winton - Síla lidskosti" a jistě ne nadarmo byl Americkou filmovou akademií v rámci dokumentárních filmů oceněn Oscarem. Jsme velmi rádi, že jsme se mohli onoho projektu účastnit a máme naději, že i naši žáci si z něho odnesli alespoň jednu myšlenku, která je zasáhla, neboť mohli slyšet o osudech dětí věkově mladších či stejně starých jako jsou dnes oni sami. Přemýšlet o tom, jaké to je ztratit rodiče, být vychováván v cizí zemi cizími lidmi a nemít se kam vrátit. Tou stěžejní ideou byla "lidská slušnost". Každou dějepisnou exkurzi, každý dějepisný projekt a každou příležitost zaměřenou na podstatu dějin považujeme za důležitý prvek součástí výuku historie, především moderních dějin.

Mgr. Lukáš Pitřík