Rodiče jsou v janovické škole vítáni

ZŠ Janovice je v poslední době úspěšná v mnoha oblastech. Dokladem toho je, že přibývá množství žáků, či skutečnost, že jsme získali nejedno ocenění v rámci kraje, sehnali zajímavé finanční částky v grantových výzvách apod.

Na jedné straně jsou naše zdary, na druhé straně je schopnost prezentovat je. A z toho vyplývá jeden z cílů, které jsme si vytyčili pro tento školní rok - zvát rodiče více do školy, vtáhnout je do dění a informovat je o tom, co vše a s jakým úspěchem se na naší škole děje.

V průběhu roku již proběhlo několik setkání, namátkově Zahradní slavnost, brigády na školní zahradě, která je budována za účelem výuky venku, a došlo i na spolupráci s rodiči při výuce.

Naše poslední setkání proběhlo v úterní (19. 03.) odpoledne v Základní škole v Janovicích. Shledání se uskutečnilo ve stylu kavárničky pro rodiče a jejich děti s tématem: Učíme se prožitkem a v podnětném prostředí.

Naším cílem bylo ukázat rodičům naši výuku, která je postavena na principu objevování, hledání souvislostí, řešení problémů, diskuze aj. Dále jsme jim chtěli představit programy, které na škole děláme nebo se do nich pouštíme, jako jsou například Badatelé.cz, Učíme se venku či Globe. Chtěli jsme rodičům prezentovat principy a přínosy výuky prožitkem a zkušeností.

Do setkání se zapojilo mnoho učitelů, někteří rodiče i někteří žáci školy.

Velikou posilou nám byly děti z druhé třídy, které se s nadšením zhostily role obsluhy a početnou rodičovskou obec (zhruba 30 maminek a tatínků) vítaly kávou či čajem.

Program byl připraven tak, aby podobné činnosti mohli dělat jak rodiče v jedné místnosti, tak i děti v jiné učebně.

Naše dílna měla 4 pilíře. První část byla věnována samotnému tématu prožitkového učení. Mluvili jsme o bezpečném prostředí pro žákovo učení i kreativitě, která se dá rozvíjet v každém věku a podněcuje přemýšlení v souvislostech.

Následovala ukázka lekce pro I. stupeň, kde si paní učitelka Lenka Ševčíková s rodiči vyzkoušela lekci O pavoukovi. Ukázala jim, jak využívá bádání a čtenářskou gramotnost ve své výuce a jak pak dokáže s žáky své učení využít v terénu naší zahrady.

Další byla lekce s názvem Bitvy na tváři Země s Monikou Olšákovou. Zde rodiče přemýšleli o tom, který sochař naši planetu tvořil, jaká byla jeho činnost, jak ovlivnil reliéf povrchu naší planety. Rodiče si vyzkoušeli práci s mapou a vytvořili vrásu.

Na závěr jsme diskutovali o tom, jaké jsou výhody takovéto výuky pro žáky. Do diskuze se zapojili rodiče, učitelé i vedení školy. Lenka Menšíková, maminka našich žáků, sdělila, že si myslí, že tento způsob je důležitý, protože rozvíjí mnoho dovedností pro život a kariéru - například schopnost komplexního přístupu k problémům, nacházení řešení, obhájit si ho, prezentovat řešení před ostatními, komunikovat s mnoha lidmi. Děti (a následně dospělí) nečekají pouze na pokyny, jsou ve svém životě aktivní. Další dotaz padl například na časovou náročnost takovýchto lekcí, jak lekce realizovat na I. stupni a jak na II. stupni. Někteří se ptali na možnost prožitkového vzdělávání v cizích jazycích, jiní zase na to, jak více zapojit rodiče do výuky.

Abychom věděli, jak rodiče stojí o kontakt s námi a jak případně navázat na další setkání v červnu, požádali jsme je o vyplnění krátkých dotazníků.

Dozvěděli jsme se, že:

• Všichni dotazovaní stojí o bližší vztah mezi školou, rodiči a žáky a líbila se ji dnešní forma setkání.
  
• Téměř všichni dotazovaní uvedli, že upřednostňují způsob výuky s aktivním zapojením žáků. Padl i návrh, že je vhodné kombinovat oba způsoby, tedy i klasickou formu výuky.
  
• Naprostá většina přítomných rodičů se chce zúčastnit další plánované Kavárny.
  
• Z navrhovaných témat příští kavárny u rodičů zvítězilo Hodnocení ve výuce, ale i výuky Hejného metodou a čtenářskou gramotností jsou pro ně atraktivním tématem k diskuzi.
  
• Sami rodiče pak navrhli další téma k diskuzi, například výuka jazyků a etiky (vztahy mezi lidmi), počítače a sociální sítě (chování na sociálních sítích), Jana Novačková a pozitivní zpětná vazby.
  

Myslíme si, že toto je začátek naší užší spolupráce s rodiči. Věříme, že poznali, že jsou u nás ve škole skutečně vítáni a že stojíme o vzájemnou součinnost. Věříme, že v našich dětech je klíč k dalšímu spokojenému životu a je na nás a na rodičích, jaké cesty jim budeme otevírat. Vždyť děti nedělají to, co jim dospělí přikazují, ale to, co od nich okoukaly. A my si myslíme, že mohou přihlížet otevřené komunikaci, radosti z poznávání a příležitosti ovlivňovat věci kolem.

Pro nás učitele je to signál, že rodiče o otevřenou komunikaci stojí a že vzájemná spolupráce je příjemná a přínosná, že rodiče vítají změny. Těšíme se na další společné kroky.

Monika Olšáková, Ivo Tošenovjan