Z pohádky do pohádky

11.05.2017

LETĚL PTÁK OHNIVÁK, ZTRATIL PÍRKO, NEVÍ JAK.

JÁ TO PÍRKO NAŠEL, DO POHÁDKY VEŠEL.

Tak znělo motto, které bylo duchem pobytu 1. a 2. třídy na hotelu KAM (Křesťanské akademie mladých) v Malenovicích. V úterý 25. dubna ráno jsme se sešli mezi 07:30 -  08:10 hod. v prostorách školy. Před námi již odjely společně 3. a 4. třída. Přesně o půl deváté jsme již všichni seděli v autobuse, mávali rodičům a ujížděli za novým dobrodružstvím.

Nečekaný úkol nás čekal hned po příjezdu. Autobus zastavil na parkovišti a my jsme museli do mírného kopce vynést své batohy a kufry. Byli jsme rádi za jakoukoliv pomoc ze strany třeťáků. Poté následovalo ubytování v pěkně zařízených pokojích. Když jsme se částečně vybalili a převlékli, začal program.

Sešli jsme se v prostorné klubovně, která byla útočištěm pro celý náš pobyt. Zde jsme se rozdělili do skupin, vymysleli název každé z nich a úspěšně zvládli první skupinovou práci - stavbu věží. Do oběda jsme ještě stihli vytvořit pravidla pobytu, aby se nám dobře pracovalo po celou dobu. Důležitou součástí se stala také píseň Večerníček, která nás vždy svolávala k plnění úkolů.

Oběd a celé stravování bylo velmi chutné a dostatečné. Řízek přes celý talíř, kuře jak pro tatínka, ráno teplé kakao, svačinky v pravý čas a dostatek tekutin.

Protože jsme znali předpověď počasí, hned po obědě jsme šli raději ven, abychom si alespoň chvíli užili pobytu v přírodě. Činností a her motivovaných pohádkou jsme měli připravených mnoho.

První úkol nás čekal po seznámení s motivem pobytu. Každá skupinka měla najít co nejvíce peříček ptáka Ohniváka. V pohádce Dlouhý, Široký a Bystrozraký vystupovali naši hrdinové a my jsme plnili jejich úkoly. Bystrozraký musel projít pavučinou poslepu, Dlouhý musel skočit co nejdál a Široký musel obléci co nejvíce oblečení, aby byl co nejširší. Ve skupinách jsme hledali pexesové pohádkové postavy. Pak jsme společně vyřešili princeznovské bludiště a vytvořili vlastní věž pro hodnocení. Po večeři jsme hráli pohádkovou židličkovanou, která se všem líbila. Provedli jsme hodnocení dne a přemístili se do našich pokojů, kde jsme se pomalu chystali ke spánku.

Ve středu bylo deštivo, ale my jsme s tímto počasím počítali. Po krátké rozcvičce a chutné snídani jsme již pracovali v naší klubovně. Ve skupinách jsme luštili morseovku, vyrobili erb své skupiny a zahráli si kufr na pohádkové postavy. Těsně před obědem jsme vyrobili večerníčkové čepice. V odpoledních hodinách jsme absolvovali malou vycházku na hotel P. Bezruče, kde jsme si zaplavali v bazénu tohoto hotelu. Většinu dětí překvapila slaná voda. Paní plavčice byla velmi ochotná a zapůjčila nám hady, které byly oporou pro méně zdatné plavce. Všichni se pořádně vydováděli, začvachtali si, vyhládli, a proto připravená svačina hned zmizela. Po návratu si děti trochu odpočinuly a do večeře jsme procvičovali naši píseň Večerníček a vyzdobili si večerníčkovské čepice. Po jídle následovala naučná přednáška p. Šulgana z CHKO Beskydy na téma Ptáci. Zajímavé vyprávění, ale i spousta obrázků a názorných pomůcek děti zaujaly. Někteří již byli natolik unavení, že během poutavého vyprávění usnuli. Po skončení jsme šli na pokoje, děti navštívily své kamarády na druhém patře a pak šly spát.

Ve čtvrtek jsme opět začali den krátkou rozcvičkou a snídaní. Protože ani poslední den nám počasí nepřálo, ba naopak, bylo ještě deštivěji, museli jsme dopoledne opět trávit v hotelu. Všechny nás čekalo balení a uklízení, takže nepřízeň počasí nikomu moc nevadila. Sbalené kufry, tašky i ostatní věci jsme přenesli do klubovny, kde nás čekaly poslední aktivity. Děti si mohly vyzkoušet práci maskérů. S použitím barev na obličej a své fantazie se změnily jejich tváře v pohádkové postavy. Při této činnosti si děti vzájemně pomáhaly. Klubovna se naplnila vodníky, vílami, nebezpečnými šelmami i strašidelnými příšerkami.

Po obědě již následovalo hodnocení, předávání diplomů a cen. Kufry nám k autobusu tentokrát pomohl odvézt správce hotelu, a tak jsme rychle seběhli na parkoviště. Cesta domů již rychle utekla a všichni se těšili na své rodiče.

A co říct závěrem? Sice nám počasí nepřálo, ale my jsme si to užili a již se těšíme na pobyt v příštím školním roce.

Mgr. Taťána Němcová